Její vzestup na dvoře Augusta Silného byl neuvěřitelně rychlý. A stejně tak byl hluboký její pád, který skončil doživotním vězením na Stolpenu.
Světlo světa spatřila 17. října 1680 na statku Depenau v Holštýnsku. Pocházela ze starého šlechtického rodu pánů z Brockdorffu. Mládí strávila Constantia jako dvorní dáma na zámku Gottdorf u Schleswigu a později ve Wolfenbüttelu. Osmiletý pobyt u dvora ukončilo její těhotenství. O otci a osudu dítěte se však nedochovaly žádné zprávy.
Po ostudě s nemanželským dídětem se Anna Constantia provdala za saského tajného radu a vrchního ředitele daní Adolfa Magnuse von Hoyma. Díky svatbě se dostala do Drážďan. Manželství s Hoymem bylo však po krátkém čase rozvráceno. Hoym se nechal v lednu 1705 rozvést.
August Silný si všiml Anny Constatie na jednom plesu, který se konal u hraběte Hoyma. Po nemanželském dítěti a ztroskotaném manželství odmítla stát se milenkou. Přesto se však v létě 1705 nastěhovala do paláce na Taschenbergu, do bezprostřední blízkosti zámku. V prosinci 1705 obdržela Constantia tajnou smlouvu, která ji prohlašovala za manželku krále. August jí přísahal věčnou věrnost. Cítila se jako kurfiřtka a královna. Císař ji povýšil na říšskou hraběnku von Cosel. Její nároky, vystupování a její dalekosáhlý vliv přesahoval společenský rámec. Adekvátním řešením se jevilo najít si novou metresu z Polska pro prosazování politických zájmů. Ta byla rychle nalezena v osobě Marie Magdaleny, hraběnky von Dönhoffové. Poté co byla zbavena moci, musela vyklidit svoji rezidenci, palác Taschenberg, a stáhnout se do Pillnitzu. Řetězec událostí a neshod, jako byl spor o manželský slib, vedl k jejímu zatčení.
Ve věku 36 let byla na Štědrý večer 1716 odvezena na hrad Stolpen. Jako stará, zapomenutá a osudem ponížená žena zemřela ve vysokém věku 84 let ve věži Johannisturm, zvané též Coselturm. Hradby pevnosti neopustila ani po smrti. Její hrob se nachází v hradní kapli.
Dnes se hraběnka Coselová řadí k nejznámějším ženám v saských dějinách. Mezi milenkami Augusta Silného zaujímá zvláštní postavení. Jako symbolická postava ztělesňuje plodné období sasko-polské unie a augustovského baroka.
Výstava na třech podlažích věže Johannisturm (Coselturm) připomíná její dobrodružný a osudový život. Tematika »Stolpen na doživotí. Zde vysvětlujeme »Mýtus hraběnky Coselové«. Obdivovat můžete původní vzácnosti jako například "bibli hraběnky Coselové" a nově získaný dopis vězeňkyně a řadu exponátů, souvisejících se jménem Coselová.
