Historie hradu Stolpen

Důležitá kulturní a historická stavební památka hrad Stolpen měla vždy velký význam v dějinách země jako vedlejší rezidence míšeňských biskupů, ale také i v období kurfiřtského panování. Spolu s požadavky a možnostmi stávajících epoch hrad podléhal různým stavebním úpravám. Prošel přestavbou na zámek Stolpen, stal se pevností a dnes je z něj částečně zřícenina. Stavitelé ve všech dobách museli brát zřetel na obranný účel areálu. Stolpenský čedičový vrch patří k nejvýznamnějším nalezištím vulkanických hornin na sasko-severočeském území a byl prohlášen za přírodní památku a »Národní geotop«. Téměř 85 metrů hluboká hradní studna je nejhlubší nevyzděná studna na světě, která kdy byla vyhloubena v čedičovém podloží. Stolpen ležel v hraniční oblasti mezi Míšeňskou markou a Slovany osídlenou oblastí na východ od Labe. První neověřené zprávy o opevnění na čedičovém kopci se vyskytují kolem roku 1100. Jméno Stolpen je odvozeno ze slovanského jazyka a znamená sloup nebo místo, na kterém stojí sloup.

Po následujících téměř 350 let vládlo 24 míšeňských biskupů nad panstvím Stolpen, které vzniklo kolem roku 1320. Sídlo biskupství sice zůstalo na míšeňském hradě, přesto však někteří z biskupů pobývali na Stolpenu po delší dobu a vydržovali si zde nákladný dvůr. Všechny dodnes dochované hradní stavby vznikly v období pozdní gotiky za biskupských stavitelů. Hlavním stavebním materiálem byl místní velmi tvrdý namodralý černý bazalt.

Strategický význam Stolpenu si uvědomili i wettinští saští kurfiřti. Kurfiřt August využil spor o jednu závěť mezi svým štolbou a míšeňským biskupem a jako nejvyšší zemský panovník donutil biskupa k výměně panství Stolpen za kurfiřtské panství Mühlberg se ztrátou vrchnostenských práv. Nový majitel také na hradě zahájil rozsáhlou stavební činnost ve stylu renesance. Obytné prostory byly překrásně vymalovány a částečně skvostně zařízeny.

Přestavbou na pevnost v roce 1675 získal Stolpen větší vojenský význam. Po konci augustovského období v roce 1763 byla vojenská posádka rozpuštěna. O dva roky později zemřela v pevnosti v téměř 85 letech nejslavnější vězeňkyně na Stolpenu, hraběnka Coselová. Nejznámější metresa Augusta Silného - saského kurfiřta a polského krále - nedobrovolně strávila na Stolpenu 49 let svého života. Její hrob se nachází ve stolpenské hradní kapli.

Hrad postupně chátral, v roce 1773 byly strženy první části hradu, protože hrozilo jejich zřícení. V 19. století se spolky zabývající se historií začínají věnovat hradní zřícenině, probíhají první renovace. Od roku 1875 je na hradě muzeum. V roce 1992 se hrad opět stal majetkem Svobodného státu Sasko a je provozován jako státní zámek. Od této doby až dodnes probíhají pod vedením Svobodného státu Sasko rozsáhlé opravy a rekonstrukce, aby se zvýšila atraktivita hradu Stolpen pro návštěvníky a aby byl zajištěn stav částečně zchátralého areálu. Od 1.1. 2013 proběhla změna statutu na všeobecně prospěšnou společnost.

Průměrně dnes ročně zavítá na hrad Stolpen cca 100 000 návštěvníků. Kromě denního provozu muzea se hrad vyznačuje také bohatým programem akcí. Historická obilnice s originální trámovou architekturou a jedinečná atmosféra hradních nádvoří vytvářejí z každé akce mimořádný zážitek.